Konečně přijíždíme do místa, kteráé nám bude sloužit několik měsíců jako základna. Je jím jediná lokalita s trvalým osídlením v této části gobi. Jmenuje se Echin gol, což v překladu znamená Matka řeka. Kdysi bylo toto místo krásnou oázou s několika vydatnými prameništi, jezírky a potoky, které se spojovaly v krátkou řeku. Oáza sloužila jako útočiště pro stovky, možná tisíce kusů velkých savců – divokých oslů, velbloudů, gazel, ovcí argali a gobijských medvědů. Později však toto místo objevili lidé. Dlouhou dobu sloužilo jen jako zastávka pro pastevce a poutníky. V 70. letech se však Echin gol stal dějištěm ambiciózního experimentu. Mongolové společně s Rusy se rozhodli použít ho jako základnu pro kolonizaci zaaltajské gobi. Už tento obrat zní jako naivní nesmysl, ale podle všeho to mysleli vážně. Přivezli sem několik desítek rodin, postavili dřevěné domy, školu, tělocvičnu, poštu a úřad. Poblíž vybudovali dokonce letiště, kde dvakrát týdně přistávala malá letadla. Vše samozřejmě pod vedením Komunistické strany Mongolska a ruských expertů. Základní podmínkou jakékoli podnikání v poušti je voda. A té bylo v Echin golu dost. Cílem kolonizátorů bylo zřídit zahrady, na kterých by se pěstovala zelenina. Prameny byly svedeny do umělého jezírka a voda byla potrubím a podzemními korýtky rozváděna do jednotlivých zahrad. A třebaže je klima v centru Gobi drsné, přes zimu klesají teploty až ke 20 C pod nulou a vlé tě je poušť spalována sluncem, zelenině se začalo dařit. Jneže co s ní? Do nejbližšího mšsta hodného toho jména je to 400 kilometrů, do Ulanbátaru přes tisíc. Několikadenní cestu po hrbolatých hliněných cestách žádné rajče nepřežije. Začaly se zde tedy vyrábět jakési kečupy, nebo spíš pikantní pasty. Mimochodem vynikajicí. Jenže ani na ty nebylo možné získat zákazníky.

Velké problémy nastaly brzy se zavlažovacím systémem a prašná půda se rychle vysílila. Poušti zkrátka není možné jen tak vzít to, co jí patří. Kdysi skvostná oáza příchodem lidí hodně utrpěla. Velké stromy byly z velké části vykáceny a zěna vondího režimu se podepsala i  okolních porostech tamaryšků. Dnes to vypadá, že poušt nakonec zvítězí a za několik desítek let si Echin gol vezmě nazpět.