Pastevci žijí zpravidla v rodinných společenstvích. Rodina vlastní několik jurt postavených obvykle v jedné vyrovnané řadě. Velde obvydlí bývá hromada suchého dobytčího trusu na topení a dřevěná hrazda, k níž se přivazují kobyly, od kterých se získává mléko na přípravu kumysu. Kumys je mírně alkoholické zkvašené kobylí nebo velbloudí mléko nakyslé chuti. Odbočujeme ze silnice k blízkým jurtám, od pastevců se tu objevuje velmi málo, ale Mongolové nehnou ani brvou a případné rozpaky a překvapení nedávají na sobě znát. Vítá nás paní domu a zve nás dál dojurty. Stanové obydlí je jednoduše zařízené, na podlaze jsou honě a koberečky, u zdí nízké postele, pár skříněk a malý budhistický oltářík. Uprostřed jsou plechová kamna s výsokým kolínkem protažený středovým kolem. Kamna slouží jak k topení, tak k vaření. Jsou buďto přikrytá pechovým plátem, nebo se do nich vsazuuje velká půlkulatá nádoba, ve které se vaří a smaží. Top se hlavně suchý trusem, protože jiné topivo zkrátka není k dispozici. Jsme usazeníi na malé sedačky a obslouženi čajem s mlékem. Chvíli sedíme a čekáme, až náš řídič dojedná cenu a množství kumysu, který můžeme odkoupit. Když vycházíme před jurtu, v ruce PET lahve plné kumysu, vidíme přijíždět pastevce ženoucí stádo. Je to otec rodiny se dvěma staršími syny. Synové zde od konce základní školy obvykle pracují s otci na pastvinách a porcházejí tak školením, které je pro jejich život a přežití ve stepi jedůležitější. Možná sní o snazším životě ve velkém městě, ale my si podle zkušeností z Ulábbátaru myslíme, že jsou ve skutečnosti spokojenější a svobodnější naž ti, kteří podlehli klamné představě městkého blahobytu. Příště se podíváme do známého rodičtě největšího mongolského válečníka a krále.