Browsed by
Archiv rubriky: Příroda

Dovolená v divočině ?>

Dovolená v divočině

 

Přejete si už vše konečně hodit za hlavu a začít zase normálně žít. Pandemie COVID-19 je už pomalu ale opět v odezvě a je dobré začít zase normálně fungovat. Nebo chcete zažít opravdové dobrodružství? My jsme pro Vás vybrali jeden nezapomenutelný a tím je typ na dovolenou v divočině. Jedná se o africkou Keňu, oblast  Watamu, která se nachází dle nejznámějšího národního parku. Krasy tohoto místa okouzlí snad každého. Je to svět mnoho zázraků. Rozkládá se po obou stranách rovníku při východním pobřeží Afriky. Nabízí pro návštěvníky nekonečné savany, plné exotické a dravé zvěře, nedotčené písečné pláže, masivy a  sopky ale i ledovce se sněhovou pokrývkou na vrcholcích pohoří Mt.Kenya.

V této oblasti pobřeží Watamu byl vyhlášen národní park a zakázáno současně rybaření. Na této dovolené je přímo doporučováno vyzkoušet šnorchlování a potápění. Tyto korálové útesy oplývají nádhernými barvami a tvary a pozorování jejich obyvatel je nezapomenutelným zážitkem.

Kromě barevných korálových rybek ale můžete v parku zahlédnout i obrovské kanice nebo delfíny, ti kteří mají málo adrenalinu tak se potápět v kleci s dravými žraloky. A pokud nepatříte k nadšencům potápění, můžete pozorovat podmořský svět přímo z lodi, která má speciálně upravené sklěněné dno v palubě.

Původní domorodí obyvatelé, žijící v kmenových svazech, byli svědky četných migrací obyvatel, ale jako jedni z mála si zachovali původní tradice a zvyky. Výsledkem je unikátní charakter tohoto světa.

Mezi nejznámější osobností, které navštívili toto nádherné místo byl Ernest Hemingway, kterého přilákal lov ryb ve Watamu.

Slovenské Tatry ?>

Slovenské Tatry

 

Jste milovníkem vysokohorské túry a výšlapů? Nebo zvažujete kam se jet nadýchat čerstvého vzduchu? Zkuste navštívit slovenské nádherné tatry. Leží na pohoří Slovenska a Polska. Nyní jsou nejvyšším pohořím Slovenska (Gerlachovský štít) a Polska (Rysy). Nejvyšší horou Tater je Gerlachovský štít, který měří 2654,4 m m. m.

Název Tatry pochází od slova Tritri, což znamenají skály, hory. Pohoří zaujímá rozlohu 785 km2. Tatry jsou jediným pohořím Karpat. Nachází se tam více jak 25 vrcholů s nadmořskou výškou větší než 2500 m2. Hlavní část Tater je tvořena z ledovců,  kdy ledovec je nehomogenní přírodní těleso tvořené ledem, které vznikají nahromaděním sněhu.

Ledovec končící v moři může mít plovoucí konec nazývaný šelfový ledovec. Globální oteplování na celém světě vede k velkým problémům a ústupům ledovců.  Některé ledovce již zmizely a očekává se, že rostoucí teploty způsobí neustálý ústup i většiny ostatních horských ledovců na světě. Typy ledovců máme karový, svahový, údolní nebo malaspinský typ. Místo, kde ledovec vzniká se odborně nazývá kar neboli ledovcový kotel.

Výskyt ledovců je doprovázen mnoha geomorfologickými tvary. Ledovce se většinou pohybují rychlostí od 3 do 300 metrů za rok. Ledovce obsahují 17 miliónů gigatun vody a mezi největší ledovce na světě patří Antarktický, s objemem 26 miliónů km3.

Dalšími vrcholy tater podle výšky jsou Gerlachovská veža(2642 m), Lomnický štít (2632 m), Ladový štít(2627 m), Pyšný štít (2621 m), Zadný Gerlach(2616 m), Lavínový štít, na tyto vrcholy se v dnešní době dá dostat pouze v doprovodu horského vůdce.  Na území tater leží dva národní parky Tatranský národný park (TANAP) na Slovensku a Tatrzański Park Narodowy (TPN) v Polsku.

KRNAP ?>

KRNAP

 

Krkonošský národní park je chráněné území nacházející se v Krkonoších v severní části České republiky. Většinou leží na severozápadu okresu Trutnov, ale také se nachází do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Národním parkem byl vyhlášen v roce 1963. V roce 1992 byly oba národní parky na české i polské straně zařazeny do sítě UNESCO.  Což je specializovaná agentura OSN zaměřená na podporu světového míru a bezpečnosti prostřednictvím mezinárodní spolupráce ve vzdělávání, vědě a kultuře. Hlavní sídlo má v Paříži.  Zabývá se především na: Vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace.

Území národního parku má rozlohu 363 km2. Současně s tím bylo rozhodnuto o rozdělení Národního parku do 3 zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku platí zákaz vstupu mimo značené cesty. Ve druhé a třetí zóně se mohou návštěvníci pohybovat volně i po loukách a lesích. Nejvyšším bodem národního parku je Sněžka s 1603 m2. Pro tyto horské oblasti je typické výrazné střídání ročních období a vliv Atlantského oceánu. Průměrná teplota se celoročně pohybuje na Sněžce okolo 0.

V roce 2020 do Krkonošského národního parku zavítal rekordní počet turistů. V době pandemie se češi vydávali do hor častěji. Podle vedení parku však na místě zanechali mnoho odpadků, což nepřineslo KRNAP mnoho radosti a likvidace byla docela náročná.

Za divočinou do Beskyd ?>

Za divočinou do Beskyd

Za poslední dva roky jsme s manželkou navštívili hodně míst v ČR. Ne jako mastňáci, co přijedou autem na parking, ujdou tři sta metrů k hradu a zpátky, do města na oběd a dom. Jezdíme sice autem, ale hezky na divoko. Přijedeme na parkoviště, vytáhneme z kufru bágly se stanem, spacáky, nějaké to oblečení, a jídlo s vařičem. A vyrazíme.

muřinkový vrch kaple

Rádi se touláme, většinou po turistických značkách, ale s příchodem mapy.cz v mobilu chodíme i po nejrůznějších cestách. Hlavně proto, že máme sebou často naše malé psí slečny, čivavy. A nechceme potkávat zbytečně moc turistů s velkými psy. Takto jsme objeli už kus republiky. Klasika, Šumava, Jizerky, Česká Kanada a Jeseníky. Všude ale cítíme ten stejný problém. Moc lidí. Naše republika začíná být pěkně přecpaná. Hlavně proto, že lidi si už opět odvykají trávit víkendy v obchodních střediscích a chtějí vypadnout na víkend aspon jeden den na výlet. To je správně, ale my, co toto děláme odjakživa začínáme trpět. Všude narážíte do lidí. Samozřejmě je moderní jezdit na hory, takže všichni jedou na tůrku do hor. Většinou jsou hory poblíž a jsou zadarmo.
V další sezóně uvažujeme, že bychom začali jezdit do nížin, zkrátka do turistických méně známých oblastí. Byli jsme třeba v Litovelském pomoraví. Tam nejsou skoro žádné turistické trasy a potkáte jen pár lidí. Psali jsme o tom v článku již dříve.

odlesněný vrchol stratenec v javorníkách

Výjimku stále tvoří Beskydy, které se zdají pro lidi pořád neobjevené. Respektive v okolí beskyd je pouze Ostrava a pár měst kolem a nízká hustota lidí. Samozřejmě nesmíte je na Lysou. Tam je to peklo. Kolona lidí nahoru, druhá kolona dolů. Nahoře opět kolona u občerstvení. V Beskydech je nejlepší se pohybovat v příhraniční zóně Moravy a Slovenska. Vlakem jsme dojeli ráno do Mostů u Jablunkova. Šíleně pršelo, tak jsme zapadli do hospody a po pěti hodinách, docela už nalití pivem, jsme se vydali na jih po červené směr na Velký Polom. Když máte trochu vypito, cesta trvá déle, takže první noc jsme spali u děsivé kaple Muřínkový vrch. Zrovna byl úplněk, a po dvou dnech deštů i divoké mraky. No hotové Twilight 3. Další dny můžete pokračovat pořád po červené až na Sulov, Karolinka a v podstatě dojdete až do Valašských Klobouků. Šli jsme tu trasu pět dní (jeden jsme museli čekat, pršelo a flákali jsme se ve stanu). A potkali po cestě strašně málo lidí. Což je paráda. Opravdu to byla skvělá divočina.

Dnešní potomci Čingischána 5: drsné okraje Gobi ?>

Dnešní potomci Čingischána 5: drsné okraje Gobi

Pokračujeme dál na jihozápad , přejíždíme nkolik horských hřbetů. Okolí je čím dál pustší, přibývá skal a kamenů, tráva řídne a žloutne. Jurty jsou čím dál vzácnější, objevují se jen sporadicky na březích řek a v chráněných údolích, kde bývají votodárné prameny. Velbloudi, které jsme severněji vídali jen vzácně,k jsou zde už běžnou součástí stád. Dostáváme se na severní okraj Gobi, do vegetačních zóny pouštních stepí.

tvrdá oblast pouště Gobi
zdroj: explorer.com

Kupodivu se i v této oblasti najdou místa s dostatkem vody. Protáhlé, přes 300 km dlouhé mezihorské depresi se říká „kotlina velkých jezer“. Lesklá jezerní hladina působí uprostřed suchých pouštních kopců přímo nekustečně. Jezera jsou mírně slaná, přesto slouží jako napajedla pro stáda ovcí, krav, koní a velbloudů. Hnízdí zde rovněž početná hejna vodních ptáků. Čeká nás průjezd horského masivu, který kulminuje jevyšším vrcholem gobijského Altaje, horou Bogd úl (Velký Svatý) vysokou 3957 m. Průjezd je možý nělika průsmyky, z nichž některé jsou dost krkolomné. Najít ten správný je i při opakovaném průjezdu dost obtížné. Naše automobily se trápí na kamenité cestě, nad námi se zvedají kolmé skalní stěny. Po průjezdu prusmykem spatřujeme do daleka se táhnoucí plochou pustinu, přerušenou na obzoru dalším nízkým hřbetem. Toto už je pravá Gobi. Zde už není ani řídký travní porost, mezi kameny se krčí jen nízké pokrocené keříky a dužnaté lístky místnoho druhu česneku. Na cesě teď potkáváme již jen malá stáda velbloudů a koz. Znamená tok že i zde je pod zemí voda, která je čerpána z ojedinělých studní. Víme, že bude hůř. Naším cílem je oblast, která je prakticky bezvodá a tím i nevhodná pro život i těch jeskromnějších pastevců.