Browsed by
Archiv rubriky: Příroda

Za divočinou do Beskyd ?>

Za divočinou do Beskyd

Za poslední dva roky jsme s manželkou navštívili hodně míst v ČR. Ne jako mastňáci, co přijedou autem na parking, ujdou tři sta metrů k hradu a zpátky, do města na oběd a dom. Jezdíme sice autem, ale hezky na divoko. Přijedeme na parkoviště, vytáhneme z kufru bágly se stanem, spacáky, nějaké to oblečení, a jídlo s vařičem. A vyrazíme.

muřinkový vrch kaple

Rádi se touláme, většinou po turistických značkách, ale s příchodem mapy.cz v mobilu chodíme i po nejrůznějších cestách. Hlavně proto, že máme sebou často naše malé psí slečny, čivavy. A nechceme potkávat zbytečně moc turistů s velkými psy. Takto jsme objeli už kus republiky. Klasika, Šumava, Jizerky, Česká Kanada a Jeseníky. Všude ale cítíme ten stejný problém. Moc lidí. Naše republika začíná být pěkně přecpaná. Hlavně proto, že lidi si už opět odvykají trávit víkendy v obchodních střediscích a chtějí vypadnout na víkend aspon jeden den na výlet. To je správně, ale my, co toto děláme odjakživa začínáme trpět. Všude narážíte do lidí. Samozřejmě je moderní jezdit na hory, takže všichni jedou na tůrku do hor. Většinou jsou hory poblíž a jsou zadarmo.
V další sezóně uvažujeme, že bychom začali jezdit do nížin, zkrátka do turistických méně známých oblastí. Byli jsme třeba v Litovelském pomoraví. Tam nejsou skoro žádné turistické trasy a potkáte jen pár lidí. Psali jsme o tom v článku již dříve.

odlesněný vrchol stratenec v javorníkách

Výjimku stále tvoří Beskydy, které se zdají pro lidi pořád neobjevené. Respektive v okolí beskyd je pouze Ostrava a pár měst kolem a nízká hustota lidí. Samozřejmě nesmíte je na Lysou. Tam je to peklo. Kolona lidí nahoru, druhá kolona dolů. Nahoře opět kolona u občerstvení. V Beskydech je nejlepší se pohybovat v příhraniční zóně Moravy a Slovenska. Vlakem jsme dojeli ráno do Mostů u Jablunkova. Šíleně pršelo, tak jsme zapadli do hospody a po pěti hodinách, docela už nalití pivem, jsme se vydali na jih po červené směr na Velký Polom. Když máte trochu vypito, cesta trvá déle, takže první noc jsme spali u děsivé kaple Muřínkový vrch. Zrovna byl úplněk, a po dvou dnech deštů i divoké mraky. No hotové Twilight 3. Další dny můžete pokračovat pořád po červené až na Sulov, Karolinka a v podstatě dojdete až do Valašských Klobouků. Šli jsme tu trasu pět dní (jeden jsme museli čekat, pršelo a flákali jsme se ve stanu). A potkali po cestě strašně málo lidí. Což je paráda. Opravdu to byla skvělá divočina.

Dnešní potomci Čingischána 5: drsné okraje Gobi ?>

Dnešní potomci Čingischána 5: drsné okraje Gobi

Pokračujeme dál na jihozápad , přejíždíme nkolik horských hřbetů. Okolí je čím dál pustší, přibývá skal a kamenů, tráva řídne a žloutne. Jurty jsou čím dál vzácnější, objevují se jen sporadicky na březích řek a v chráněných údolích, kde bývají votodárné prameny. Velbloudi, které jsme severněji vídali jen vzácně,k jsou zde už běžnou součástí stád. Dostáváme se na severní okraj Gobi, do vegetačních zóny pouštních stepí.

tvrdá oblast pouště Gobi
zdroj: explorer.com

Kupodivu se i v této oblasti najdou místa s dostatkem vody. Protáhlé, přes 300 km dlouhé mezihorské depresi se říká „kotlina velkých jezer“. Lesklá jezerní hladina působí uprostřed suchých pouštních kopců přímo nekustečně. Jezera jsou mírně slaná, přesto slouží jako napajedla pro stáda ovcí, krav, koní a velbloudů. Hnízdí zde rovněž početná hejna vodních ptáků. Čeká nás průjezd horského masivu, který kulminuje jevyšším vrcholem gobijského Altaje, horou Bogd úl (Velký Svatý) vysokou 3957 m. Průjezd je možý nělika průsmyky, z nichž některé jsou dost krkolomné. Najít ten správný je i při opakovaném průjezdu dost obtížné. Naše automobily se trápí na kamenité cestě, nad námi se zvedají kolmé skalní stěny. Po průjezdu prusmykem spatřujeme do daleka se táhnoucí plochou pustinu, přerušenou na obzoru dalším nízkým hřbetem. Toto už je pravá Gobi. Zde už není ani řídký travní porost, mezi kameny se krčí jen nízké pokrocené keříky a dužnaté lístky místnoho druhu česneku. Na cesě teď potkáváme již jen malá stáda velbloudů a koz. Znamená tok že i zde je pod zemí voda, která je čerpána z ojedinělých studní. Víme, že bude hůř. Naším cílem je oblast, která je prakticky bezvodá a tím i nevhodná pro život i těch jeskromnějších pastevců.